Předkládaná studie řeší návrhy protipovodňové a protierozní ochrany pro území sídliště Stromovka. Celá studie vychází z detailní analýzy území, tj. celého povodí, odkud může potenciálně probíhat odtok vody směrem k intravilánu. V další fázi je navrhováno koncepční řešení, které je z hydrotechnického hlediska funkční. Tento koncept je doplněn základním technickým řešením. 

Hlavní výstupy předkládaného materiálu je možno rozdělit do tří částí:

Vodohospodářský koncept, kde je navrhováno optimální hospodaření s vodou v území.

Hydrotechnický koncept, v němž je ověřen vodohospodářský koncept a je navržena funkční protipovodňová ochrana.

Urbanistický koncept, v rámci něhož jsou vodohospodářský a hydrotechnický koncept navázány na strukturu řešeného území a jeho budoucí využití. Na funkční vodohospodářské řešení je vhodné navázat také architektonicko-urbanistické řešení území. To je důležité, protože je účelné řešit pobytová místa pro obyvatele a rekreační funkci území v návaznosti na zastavitelné části povodí definované v územním plánu města a zároveň v návaznosti na obchvat Chrudimi a využití území je vhodné řešit ochranné prvky, jako například zeleň, přístupová místa do krajiny a samotné povodí, které bude do značné míry „odříznuté“ obchvatem.

Studie pracuje zejména s retencí vody v ploše povodí a to jak formou nádrží, tak i průlehů. Vzhledem k principu fungování průlehů a v podstatě také k omezeným možnostem odvodu vody z lokality dále do Chrudimky, je nutné zadržet co nejvíce vody a tím pádem je množství opatření značné. V rámci návrhu opatření je akcentována technická jednoduchost řešení. Studie se vyhýbá řešení mohutných technických objektů, které se do plochého území architektonicky nehodí.

Řešené povodí je natolik malé, že je možné drobnými opatřeními umístěnými v jednotlivých subpovodích snížit objem přímého odtoku. V rámci studie je předloženo několik funkčních variant v závislosti na úrovni protipovodňové ochrany. Uvažována je také nulová varianta, tedy ponechání současného stavu a přijmutí rizika výskytu povodně.

Problém ani tak nespočívá v průchodu enormních průtoků údolnicí, jako spíše v nešťastné konfiguraci a využití údolního dna. Kromě lokality Na Šancích již nikde dále vážnější problém nenastává. Zejména panelový dům s č.p. 1182, 1183 a 1184 byl vystavěn v "bezodtoké" sníženině, dle dostupných informací se zde v minulosti nacházel rybník (tuto informaci se ale nepodařilo dohledat v žádném mapovém podkladu). Dokonce zastáváme názor, že k zaplavení lokality by při intenzivní srážce došlo pouze z vlastního subpovodí sídliště (zejména ze zpevněných ploch) a komunikací, v případě, že by kanalizace nestačila vodu odvádět. Z tohoto důvodu se domníváme, že retence vod v jihovýchodní části povodí by situaci zcela nevyřešila.