Předkládaná studie řeší návrhy protipovodňové a protierozní ochrany pro území sídliště Stromovka. Celá studie vychází z detailní analýzy území, tj. celého povodí, odkud může potenciálně probíhat odtok vody směrem k intravilánu. V další fázi je navrhováno koncepční řešení, které je z hydrotechnického hlediska funkční. Tento koncept je doplněn základním technickým řešením. 

Hlavní výstupy předkládaného materiál je možno rozdělit do tří částí:

Vodohospodářský koncept, kde je navrhováno optimální hospodaření s vodou v území.

Hydrotechnický koncept, v němž je ověřen vodohospodářský koncept a je navržena funkční protipovodňová ochrana.

Urbanistický koncept, v rámci něhož jsou vodohospodářský a hydrotechnický koncept navázány na strukturu řešeného území a jeho budoucí využití. Na funkční vodohospodářské řešení je vhodné navázat také architektonicko-urbanistické řešení území. To je důležité, protože je účelné řešit pobytová místa pro obyvatele a rekreační funkci území v návaznosti na zastavitelné části povodí definované v územním plánu města a zároveň v návaznosti na obchvat Chrudimi a využití území je vhodné řešit ochranné prvky, jako například zeleň, přístupová místa do krajiny a samotné povodí, které bude do značné míry „odříznuté“ obchvatem.

Studie pracuje zejména s retencí vody v ploše povodí a to jak formou nádrží, tak i průlehů. Vzhledem k principu fungování průlehů a v podstatě také k omezeným možnostem odvodu vody z lokality dále do Chrudimky, je nutné zadržet co nejvíce vody a tím pádem je množství opatření značné. V rámci návrhu opatření je akcentována technická jednoduchost řešení. Studie se vyhýbá řešení mohutných technických objektů, které se do plochého území architektonicky nehodí.

Pro zájmové území je už zpracováno několik materiálů, a z tohoto důvodu nejsou v předkládané studii tyto informace zbytečně a samoúčelně opakovány. 

Řešené povodí je natolik malé, že je možné drobnými opatřeními umístěnými v jednotlivých subpovodích snížit objem přímého odtoku. 

V rámci studie je předloženo několik funkčních variant v závislosti na úrovni protipovodňové ochrany. Uvažována je také nulová varianta, tedy ponechání současného stavu a přijmutí rizika výskytu povodně.

V první řadě je třeba jasně definovat problém. Ten ani tak nespočívá v průchodu enormních průtoků údolnicí, jako spíše v nešťastné konfiguraci a využití údolního dna. Kromě lokality Na Šancích již nikde dále vážnější problém nenastává. Zejména panelový dům s č.p.1182, 1183 a 1184 byl vystavěn v "bezodtoké" sníženině, dle dostupných informací se zde v minulosti nacházel rybník (tuto informaci se ale nepodařilo dohledat v žádném mapovém podkladu). Dokonce zastáváme názor, že k zaplavení lokality by při intenzivní srážce došlo pouze z vlastního subpovodí sídliště (zejména ze zpevněných ploch) a komunikací, v případě, že by kanalizace nestačila vodu odvádět. Z tohoto důvodu se domníváme, že retence vod v jihovýchodní části povodí by situaci zcela nevyřešila.